Alergie

Alergie

Přes 2 miliony lidí v naší republice trpí nějakou formou alergie. Většina z nás si pod tímto pojmem představí kýchání, svědění a ucpání nosu ( sennou rýmou), svědění a zarudnutí očí (zánět spojivek), ekzém, kopřivky, kašel, dušnost, hvízdání (astma). To jsou nejčastější projevy alergických onemocnění. Alergie je škodlivá reakce imunitního systému na neškodné látky v okolním prostředí.

Jak funguje normální imunita?

Imunitní systém slouží k obraně těla proti zevním a vnitřním škodlivinám. Má za úkol rozpoznat a zničit cizorodé vetřelce, kteří by tělu uškodili. Dalším neméně důležitým úkolem ale je naučit se tolerovat neškodné nebo dokonce tělu prospěšné cizorodé látky. Například potraviny nebo bakterie přirozené mikroflóry sliznic. Pokud je některá z těchto funkcí porušena, vede to k onemocnění.
• Je-li porušena obranyschopnost, jedná se o imunodeficit a pacient trpí častými infekcemi.
• Je-li porušena tolerance vlastních buněk, imunitní systém ničí vlastní tělo, rozvíjí se tzv. autoimunitní onemocnění.
• Je-li porušena tolerance neškodných cizorodých látek z okolního prostředí, rozvine se alergie.

Alergen je látka, která vyvolává alergickou reakci. V podstatě to může být jakákoliv látka, která je schopná vyvolat imunitní odpověď. Alergeny podle výskytu můžeme rozdělit na venkovní a domácí. Další nehomogenní skupinou jsou potravinové alergeny, zvířecí jedy, chemikálie a léky.

Alergeny můžeme rozdělit na:

• Venkovní alergeny: pyly a spory plísní.
• Vnitřní alergeny: roztoči, domácí zvířata, švábi.
• Alergeny potravinové, lékové, hmyzí jed.

Pylová zrna jsou malé vejčité samčí buňky, které slouží k rozmnožován í rostlin. Obvykle jsou menší, než je průměr lidského vlasu. Pyly barevně kvetoucích rostlin, například růží, většinou alergii nevyvolávají. Je to proto, že jejich velká voskovitá pylová zrna jsou přenášena na samičí rostliny včelami a dalším hmyzem.
Oproti tomu pyly mnoha stromů, trav a plevelů jsou lehké a jsou snadno unášeny větrem. Právě tyto pyly vyvolávají alergické reakce. Každá rostlina má období kvetení, které se v různých letech příliš neliší. Do jisté míry ho však může ovlivňovat počasí v daném roce. Množství pylu v ovzduší je také výrazně ovlivněno počasím. V naší republice může začít pylová sezona většinou již během časného jara – února – a trvá až do října. Stromy sezonu zahajují, trávy kvetou od května do srpna a plevele na vrcholu léta do podzimu. Čím severněji a čím vyšší poloha, tím je vegetace opožděnější, a pylová sezona se tak posouvá někdy i o měsíc.
K hlavním představitelům alergologicky významných stromů u nás patří břízovité, lískovité a bukovité. Nejběžnějšími trávami jsou u nás jílek, bojínek, lipnice, psárka, srhy, kostřava, medyněk, tomka, sveřep a pýr. Z plevelů patří k nejvýznamnějším kopřiva, drnavec, pelyněk a ambrózie.
Plísně jsou mikroskopické příbuzné hub. Jejich spory poletují vzduchem stejně jako pyly. Vyskytují se v průběhu celého roku a nemají svoji vyhraněnou sezonu. Jejich tvorba je výrazně ovlivněna počasím – vlhkostí a teplotou. Hlavní rody našich venkovních plísní jsou Alternaria a Cladosporidium.

Vnitřní alergeny

Roztoči jsou drobní členovci podobní klíšťatům. Dosahují velikosti 0,3 mm. Živí se zvířecím a lidským kožním odpadem. Nejvíce jich nalézáme v lůžku, protože je tam pro ně nejpříznivější prostředí. Potřebují teplo a minimálně 50% vlhkost vzduchu. Nejvíce alergizují jejich exkrementy. Jimi jsou znečištěny jemné prachové částečky, které po vdechnutí nebo kontaktu s kůží vyvolávají alergické reakce.
Domácí mazlíčkové jsou zdrojem velmi agresivních alergenů. Často se lidé mylně domnívají, že hlavním zdrojem alergenů jsou jejich chlupy. Je to omyl. Zvířecí alergeny jsou obsaženy ve slinách, v moči, v krevním séru, v lupech a kožních šupinách a ve výměšcích. Je proto lhostejné, zda má zvíře dlouhou nebo krátkou srst a nebo zda pelichá. Každé jednotlivé zvíře vytváří určité množství alergenu týdně. Je to velmi individuální. Neexistují bohužel druhy, které jsou hypoalergenní. Zvířecí alergeny na rozdíl od roztočových mohou dlouhou dobu setrvávat ve vzduchu, protože jsou lehké. Mohou tak být ve vlasech a v šatech zaneseny i do jiných budov, například do školních tříd. U citlivých jedinců může i takovýto nepřímý kontakt s alergenem vyvolat reakci.
Domácí plísně, kde k nejvýznamnějším představitelům patří rody Aspergillus a Penicillium. Obecně mají rády vlhko, a nalézáme je proto ve sklepích, prádelnách a koupelnách.
Švábi. Většina druhů švábů žije v teplých tropických oblastech. U nás se vyskytují ve vlhkých domech, kde najdou dostatek zbytků potravin. Alergizují jejich exkrementy, které se podobně jako roztočové usazují v prachu.

Alergická rýma a její příčiny

Hlavním vyvolavatelem alergické rýmy je alergen, jak už napovídá samotný název. Alergen může mít mnoho podob. Nejčastěji to jsou pylová zrna (nebo spíš některé konkrétní součásti pylových zrn, které mohou být u každého alergika jiné). Dalšími vyvolavateli alergické rýmy mohou být roztoči obsažení v domácím prachu, plísňové spory rovněž se vyskytující v domácím prostředí nebo nakonec domácí zvířata, především jejich chlupy, sliny a kůže.

Jak alergen rýmu způsobuje

Alergen působí na imunitní buňky v nosní sliznici, které následkem toho začnou produkovat látky dráždivé pro nosní sliznici. Tyto látky pak způsobí podráždění nosní sliznice a výsledkem jsou všechny známé příznaky alergické rýmy: hojná vodnatá sekrece, svědění a kýchání a pocit ucpaného nosu.
Pokud se na výše popsaný děj podíváme blíže, zjistíme, že alergen proniká dovnitř sliznice, kde je zachycen takzvanými dendritickými buňkami. Tyto buňky hrají zásadní roli v imunitní reakci zdravého i alergického organismu. Jejich úkolem je zachytit pronikající cizorodou částici a charakteristické molekuly této částice si zabudovat do svého buněčného povrchu. Tyto charakteristické molekuly jsou na dendritických buňkách "vystavovány" a ostatní imunitní buňky si je mohou prohlédnout a náležitě se proti nim "vyzbrojit".
Zdravý organismus si neškodných alergenů nevšímá a alergickou reakci proti nim nevytváří, bojuje pouze proti skutečným nepřátelům, jako jsou například bakterie nebo viry. Alergický organismus je citlivý na alergen a bojuje proti němu stejně, jako by šlo o nebezpečnou infekci.

Prevence alergií

Důvody, proč se u někoho projeví alergické onemocnění, nejsou dosud přesně známy. Jistá je role dědičnosti, náchylnost k alergiím se často přenáší z generace na generaci.
Pokud například víme, že máme v rodině sklon k alergiím, je vhodné se pokusit ze svého okolí a z okolí svých dětí vyloučit látky, které bývají často alergenní.
Potraviny
Sklony k potravinovým alergiím u dětí se můžeme pokusit minimalizovat tím, že do dětského jídelníčku zařazujeme nové druhy potravin postupně a velmi opatrně. Je vhodné co nejdéle pouze kojit, aby dítě s případným alergenem přišlo do styku co nejpozději. Jídelníček dítěte rozšiřujeme o nové potraviny postupně a vždy několik dní sledujeme, jak dítě na novou potravinu reaguje a zda se neobjeví známky alergie. Teprve když je potravina dobře snášena, můžeme ji označit za bezpečnou a pokusit se zařadit do jídelníčku další.

V domácnosti

Dospělí lidé už své alergeny většinou znají, ale i pro ně platí, že by se měli snažit se jim v maximální možné míře vyhýbat. V domácnostech, kde žijí lidé alergičtí na součásti prachu, se pokoušíme o eliminaci všech hlavních zdrojů prachu. Vhodnější než koberce jsou hladké a omyvatelné podlahové krytiny. Často zbavujeme všechny povrchy prachu, větráme a v domácnosti rozhodně nekouříme.
Je samozřejmé, že lidé alergičtí na zvířecí srst se musí zříci domácích mazlíčků. Jen rybičky jsou povoleny.

Pracovní prostředí

S mnoha alergeny se můžeme setkat také v pracovním prostředí. Příznaky se horší na pracovišti, vymizí o víkendech a na dovolené. V takovém případě je potřeba dobře zvážit prospěšnost změny pracovního místa.