Biopotraviny
Biopotraviny jsou potraviny vyrobené z bioproduktů, tj. produktů
kontrolovaného ekologického zemědělství, což je velmi pokrokový způsob
hospodaření s kladným vztahem k půdě, rostlinám, zvířatům a přírodě bez
používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých
látek.
Bioprodukt je tedy surovina rostlinného nebo živočišného původu získaná v
ekologickém zemědělství. Může to být například zelenina, ovoce, obiloviny,
luskoviny, olejniny, syrové mléko, vejce nebo zvířata v kusech. Tyto bioprodukty
mohou zákazníci nakupovat zejména tzv. ze dvora (přímo na farmě), v prodejní
síti je jich k dostání prozatím velice málo. Bioprodukty jsou výchozí suroviny
pro biopotraviny.
Biopotraviny se vyznačují vysokou kvalitou, výraznou a nefalšovanou chutí, v
případě zeleniny a brambor také dobrou trvanlivostí. Jsou navíc potraviny
ekologicky, eticky a sociálně akceptovatelné. Jejich koupí investujete peníze
nejen do vlastního zdraví, ale i do životního prostředí a našeho venkova.
Výroba biopotravin je vymezena zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém
zemědělství.
Zakázáno je např. bělení, působení hormonů, ozařování a mikrovlnný ohřev,
nakládání s použitím chemikálií atd. Nesmí se také používat syntetické přídatné
látky (např. syntetická sladidla). Existuje pozitivní seznam povolených
přídatných látek, tzv. éček, jedná se přitom o látky v přírodě běžné nebo
zhotovené z přírodních surovin, např. kyselina askorbová (vit. C), oxid
uhličitý, kyselina mléčná, kyselina citrónová, karubin, atd.
Jak se biopotraviny označují?
Pravé
certifikované biopotraviny jsou označené grafickým znakem BIO (tzv. biozebra) s
nápisem „Produkt ekologického zemědělství”.
Dále má označení biopotravin obsahovat identifikační kód kontrolního orgánu (CZ-KEZ).
Tato označení zaručují, že produkty byly kontrolovány na každém kroku od výrobce
až ke konečnému spotřebiteli.
Potraviny, které nepochází z ekologického zemědělství, se jako „bio” či „eko”
označovat nesmí. Zákon 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství výrazně napomohl
při odstraňování tzv. klamavého označování potravin, které nepocházejí z
ekologického zemědělství, ale výrobci je různým způsobem označovali jako bio
nebo eko potravinářské výrobky. Některé takovéto výrobky, tzv, pseudobioprodukty,
zmizely z trhu ke dni účinnosti zákona, jiné jsou předmětem pozornosti nejen
kontrolní organizace KEZ o.p.s., ale i spotřebitelské veřejnosti, která sama
podává podněty k zahájení správního řízení s jejich výrobci či distributory.
V zahraničí není označení biopotravin bohužel jednotné, každý stát používá
pro biopotraviny svoji vlastní značku či značky. Např. Německo nezavedlo
jednotnou známku pro všechny biopotraviny a produkty bývají označeny podle
příslušnosti producenta k danému svazu ekologických zemědělců (např. Bioland,
Naturland) nebo slovně „aus kontrolliert kologischem (biologischem) Landbau”.
Pouze produkty biodynamického zemědělství nesou mezinárodní označení Demeter.
Co všechno může být BIO?
V kvalitě BIO si dnes můžeme koupit téměř cokoliv. Tedy zdaleka nejen
obiloviny a luštěniny, ale i maso, máslo a mléčné výrobky, zeleninu, ovoce,
celozrnné i bílé těstoviny, dětskou výživu, ale i pochoutky jako např. kečup,
chipsy, víno, čokoládu nebo uherák z nefalšovaného biovepřového. Sortiment se
stále rozšiřuje. Nyní je na českém trhu několik tisíc druhů biovýrobků. V České
republice je bohužel značka BIO často nesprávně vnímána jako označení něčeho
speciálního pro vegetariány, tedy nevalné chuti a pro normálního člověka
nepoživatelného. Teprve postupně se do povědomí veřejnosti dostává jako značka
pro kvalitní potraviny. Dobrým příkladem mohou být maso a masné výrobky.
Biomaso, pocházející z humánního a k přírodě citlivého prostředí, může být
plnohodnotnou součástí naší stravy stejně tak, jako je chov zvířat důležitou
součástí efektivního smíšeného hospodaření. Proto se vždy díváme po místním a
tradičně zpracovaném biomase.
Kde biopotraviny nakupovat?
Biopotraviny najdeme hlavně ve specializovaných prodejnách. Nejde jen o
prodejny se zdravou výživou, ale v poslední době vznikají také přímo prodejny s
názvem Biopotraviny. Takové obchůdky dnes najdeme téměř v každém větším městě,
ale to rozhodně nelze považovat za dostačující. Od roku 2000 se biopotraviny
objevují také v supermarketech. Donedávna obchodní řetězce nabízely jen několik
druhů suchých biopotravin, ale dnes je výběr bohatý, například na biomaso téměř
jinde než tam nenarazíme. Má to své výhody i nevýhody, záleží na nás a našich
možnostech, zda chceme podporovat velké obchodní řetězce a na-kupovat u nich,
byť BIO. Ve většině běžných malých samoobsluh zatím biopotraviny scházejí, avšak
i tady se začíná situace zlepšovat. Například maloobchodní síť Brněnka, působící
na jižní Moravě, již nějaký ten pátek nabízí biopotraviny a zdaleka nejde jen o
několik balíčků s obilím, ale o uspokojivou nabídku. Ve svých větších prodejnách
zkouší prodávat také čerstvou biozeleninu, bioovoce a biopečivo, nechybí ani
stylově upravený regál pro výrobky se značkou Fair Trade.
Na co však nesmíme zapomínat, je tzv. přímý či polopřímý prodej biopotravin. Ale
pozor: zde je u nás zatím pole neorané. Nejedná se jen o strohou pobídku:
Navštivte svého ekozemědělce a nakupte si přímo u něj. To se velmi lehko řekne,
ale v našich podmínkách někdy těžko provede. Ne každý najde poblíž svého domova
ekofarmu, kde by se mohl opravdu dobře zásobit. Takových ekostatků je u nás
zatím poskrovnu. Chybí hlavně biozelináři. Chcete-li poznat naše ekozemědělce
zblízka, vydejte se na nějakou tzv. bioakci, z nichž mnohé mají již
několikaletou tradici. Jde o různé biojarmarky, biodožínky, bioslavnosti,
výstavy a veletrhy. Nejvíce se jich koná v září, které je vyhlášeno měsícem
biopotravin. Pro životní prostředí i pro vaši peněženku je nákup přímo u
pěstitele jedno z nejlepších řešení. Další možností jsou tzv. biokluby, které
mohou být formální i zcela neformální. V republice jich funguje několik a není
obtížné založit s přáteli svůj vlastní. Princip je jednoduchý: ekozemědělec
dováží pravidelně na smluvené místo bioprodukci svou i od sousedních farmářů.
Lidé si pak mohou přijít ve smluvenou dobu „nakoupit" nebo přesně předem
objednat, co chtějí. Takto lze objednat i u výrobců větší množství suchých
potravin, např. biotěstovin.
V poslední době se rozvíjí také prodej biopotravin přes internet, dnes již
existuje několik internetových obchodů specializovaných na biopotraviny. Tento
způsob je obzvlášť výhodný pro obyvatele menších obcí, kde jsou biopotraviny
málo dostupné.
BIO je dražší
Biopotraviny jsou dražší, některé méně, některé více, protože na jejich
výrobu jsou celkově vynaloženy vyšší náklady. Ekozemědělci mají většinou nižší
výnosy, výrazně větší podíl ruční práce a vyšší náklady spojené s certifikací
bio, kterou si ekozemědělec hradí sám. Cesta od producenta ke spotřebiteli se
stále prodlužuje nebo klikatí. Proto, abychom mohli mít ve značku bio důvěru,
byl vyvinut systém kontroly a označování produktů, který také něco stojí. Naopak
nepoužívání pesticidů a umělých hnojiv může znamenat úsporu. V ekologickém
zemědělství nelze nic nepřirozeně urychlovat, takže rostliny a zvířata rostou
déle, což se opět projeví ve vyšší ceně finálního produktu. Cena biopotraviny,
která nesmí být mj. chemicky konzervována, a má proto kratší záruční dobu, je
samozřejmě vyšší než cena produktů s uměle prodlužovanou trvanlivostí. Při
výrobě biopotravin cena naroste už tím, že primární suroviny jsou dražší a méně
dostupné.
Nezapomínejme také na to, že mnoho běžných potravin je naopak velmi levných a
jejich cena často nepokrývá výrobní náklady, natož pak, když se připočítají
škody na životním prostředí. Naším problémem není nedostatek potravin, ale
naopak nevyvážená strava, sklony k přejídání - jíme mnoho tučného a sladkého.
Často utrácíme za lahůdky a cukrovinky. Kdybychom nakupovali menší množství
jídla, více základních surovin, mohli bychom jíst téměř vše v biokvalitě, a to
za stejný obnos peněz, jaký vydáváme například při „výhodných" nákupech v
hypermarketech.
Záleží také na tom, kde a jak se rozhodneme biopotraviny nakupovat: nákup přímo
u ekozemědělce nebo v bioklubech může být kromě jiného také cenově příznivější.