Domy, byty
Dům, domek i domeček - už ho máte? Já dělám vše pro to, abych ho měl. Menší,
přízemní a skoro zdarma. Jde to vůbec dokázat? Říká se, když to opravdu chceme,
tak to dokážeme, nejenom já, ale každý. Proč lidé touží po domě? No protože to
je svoboda bydlení, nemusíme respektovat domovníka, uklízíme, když chceme,
topíme kdy chceme, opravujeme dům kdy chceme ....................................
Obytná panelová výstavba
Historie paneláků
Většina z nás, kteří již pamatují nějakou tu desítku let, si jistě spojí
počátky panelové výstavby z období po únoru 1948. V tomto roce došlo u nás k
znárodnění stavebnictví. Určitě máme zafixován největší rozmach panelové
výstavby bytových domů v 60. a 70. letech 20. století, kdy vznikala nejen v
Praze celá mamutí sídliště vybudovaná právě touto technologií.
Na otázku, kdo stál u zrodu této technologie, která má své odpůrce i zastánce,
se nabízí odpověď, že to byl právě socialistický režim a doba budování komunismu
v Československu. Právě onen režim je jistě příčinou ve snaze po rychlé ,
kvantitativní a úsporné výstavbě, že u nás bylo vybudováno takové množství
panelových domů. Nabízí se i srovnání s ostatními bývalými komunistickými
zeměmi, kde je situace s výstavbou z tohoto období podobná. Vše toto má jistě
svůj opodstatněný podklad, ale pravda o počátcích panelové výstavby a vůbec o
vynálezu tohoto systému je jiná. Počátky historie panelové výstavby se datují
již do začátku 20. století a vynálezcem panelové výstavby není nikdo jiný než
Tomáš Alva Edison.
Ten jako první nechal touto technologií vystavět v Americe sídliště s několika
desítkami většinou dělnických domků. Paradoxně působí ve srovnání s tímto
skutečnost, že v 70. letech byl zájem v Americe o tehdy u nás oblíbenou
panelovou soustavu VVÚ – ETA. Američané hodlali řešit krizovou soustavu s
nedostatkem bytů rychlou a levnou výstavbou. Jednalo se o účasti českých
odborníků na této akci a o poskytnutí potřebného know-how. Jednání ovšem
ztroskotala na tehdejších tvrdých politických a hospodářských opatřeních
“normalizace”.
Dalším důležitým a jistě zajímavým aspektem pro srovnání je to, jak se v ostatních evropských státech uplatňovala panelová výstavba právě v období na přelomu 60. a 70. let 20. století, kdy byl u nás rozmach největší. Mnohé i kapitalistické země řešily pomocí panelové výstavby bytovou situaci vzhledem ke zvyšující se životní úrovni a ve snaze zmodernizovat bydlení, které mnohdy ještě neslo pozůstatky války. Největší rozvoj panelové výstavby lze zaznamenat v západní Evropě a to především ve Francii. Dále předními zeměmi v tomto období ve výstavbě panelovou technologií se staly země ze Skandinávie a to Švédsko a Dánsko. Tyto země využívaly panelovou bytovou výstavbu pro zajištění bytů zejména pro nižší příjmovou skupinu občanů. Od poloviny 70 let byla v evropských zemích bytová situace i díky právě industrializaci stavebnictví pomocí panelové výstavby ustálena a postupně dochází k ukončování tohoto systému výstavby. Obecně lze charakterizovat panelovou bytovou výstavbu u nás ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi takto:
- na rozdíl od zemí “kapitalistického bloku” započala u nás průmyslová výstavba panelovou technologií po II. světové válce dříve (50. léta)
- 60. a 70. léta 20. století jsou srovnatelná v aplikování této technologie ve stavebnictví
- na rozdíl od “kapitalistických evropských zemí” přežila u nás panelová výstavba až do konce 80. let
- podobná poválečná situace jako u nás byla v ostatních spřátelených socialistických zemích (Polsko, NDR, Maďarsko)