Tapety

Tapety na zeď jsou zpět

Anglický výraz „wallpaper“ doslovně vystihuje účel tapety – pokrývá stěny a je z papíru. To platilo zejména na začátku. Stále se sice lepí na zdi pokojů, technologie výroby ale pokročila a použití materiálů je pestřejší. Dnes můžete mít cokoliv, třeba i tapetu, která bude vypadat jako starodávná freska. A rodinný rozpočet to nijak nezatíží. Můžete si dopřát romantiku, eleganci, modernu, historii i budoucnost.

Můžete si pořídit tapetu, která má na sobě lepidlo, nebo si koupit lepidlo, které se natírá na zeď a nikoliv na tapetu. A co se týká trendů, dovoleno je také cokoliv. Damaškové vzory, orientální motivy, ptáci, květy, výšivky, kašmírové vzory (populární v 17. století).

V novém podání je zpátky textilní tapeta – lesklé látky, pytlovina, len, hedvábí, vlna. Pro lepší aplikaci jsou však na vinylu nebo papíře. K nejnovějším trendům patří tapety imitující přírodní materiály jako kámen, bambus nebo stébla trávy a proutí. Pro ty, kdo to rádi barevné a pestré, jsou tu vzory z let šedesátých.
Moderní tapety mají, na rozdíl od svých jednovrstvých papírových předchůdkyň, několik výhod. Zdvojením vrstvy se zkvalitnily jejich užitné vlastnosti a hlavně se změnil jejich vzhled. Plastické vzory a fascinující barevnost přinášejí nové možnosti výtvarného pojetí interiéru. Současné trendy do bytu vracejí motivy květin a veselé barvy, květinové dekory – růže, chryzantémy, oblíbené jsou také retro vzory – výrazné syté barvy charakteristické pro 30. nebo 60. léta a k tomu grafické vzory – pruhy, kolečka… Setkat se můžete i s bohatými dekorativními vzory ve stylu zámeckých interiérů, které vyniknou především v kombinaci s jednoduchým moderním designovým nábytkem.

Jak vybrat správnou tapetu do bytu?

Vytapetovat místnost zvládne při troše zručnosti a trpělivosti každý sám. Pokud jste se tedy rozhodli pro tapetování, čeká na vás nelehká, ale velmi příjemná povinnost, a to vybrat si z nesčetného množství provedení, barev a povrchů tu správnou tapetu.

Vzory tapet
Nejdůležitější je však výběr vhodného vzoru. Různý design a barvy tapet mohou vyvolávat různé proměny a dojmy z prostoru. Nesprávným výběrem můžete porušit harmonickou atmosféru. Obecně platí, že jednotlivé vzory doplňují celkovou „náladu“ různě, ale při vhodné kombinaci barev, vzoru a nábytku můžete dosáhnout lepšího výsledku, než při malbě nebo výzdobě stěn dekoračními materiály.
Pokud není povrch zdí úplně rovný, volíme raději tapety reliéfní nebo ražené, hladké tapety by nerovnosti spíše zvýraznily. Proto je lepší začít s tapetami bez navazujícího potisku nebo s nepravidelným potiskem, abychom se nemuseli starat o přesné usazení vzorů jednotlivých pruhů.
Pruhy – vytvářejí dojem výšky a jsou ideální do prostoru, ke potřebujete vyvolat pocit vznášejícího se stropu. Nepoužívejte však tapety s pruhy na nerovných stěnách, zvýraznili byste tak i lehké zvlnění.
Květinové vzory - tyto tapety se nalepují snadno, protože jejich husté vzory snadno zakrývají spoje pruhů. Velké květinové vzory by se měly používat ve velkých místnostech, jinak může vzor vyvolávat dojem, že je pokoj menší, než je ve skutečnosti. Drobné květiny navozují atmosféru venkovského prostředí a jsou ideální pro nerovné nebo mírně hrubé zdi. Roztříštěný vzorek tapety totiž odvádí pozornost od případných nedostatků.
Jednotlivé motivy - tapety s jedním či dvěma motivy, které se opakují, musí být nalepovány s maximální přesností. Pokud nejsou pásy nalepeny kvalitně, budou jakékoli nedostatky velmi zřetelné. Přestože dosažený efekt je velmi hezký, není práce s těmito tapetami pro začátečníky nejjednodušší.
Vzorky bez směrové orientace - poslední móda přináší na trh mnoho tapet, které mají směrově nezvýrazněný, téměř hladký nátěr, připomínající design rozmývané malby. Pozor, u tapet s těmito vzorky může být dost obtížné vytvořit nenápadně přechody mezi jednotlivými pruhy, protože zde neexistuje přesný vzorek, který by od napojování odvedl pozornost.

Druhy tapet do bytů, domu, na stěny i na nábytek

Obecně bychom tapety mohli rozdělit na jednovrstvé a dvouvrstvé. Jednovrstvé jsou tvořeny jedním pásem papíru nebo plastické fólie. Dvouvrstvé se skládají ze dvou k sobě slepených pásů, přičemž spodní vrstva je vždy papírová a horní je z různých materiálů.
Dvouvrstvé tapety jsou kvalitnější. Výborně tlumí hluk, dokáží překrýt i drobné trhliny na stěně, což běžné vymalování nedokáže. Dále jsou dostatečně prodyšné, takže pod nimi nedochází k usazování vlhkosti a vzniku plísní. Mají také oproti původním tapetám výhodu v použití. Jejich aplikace je čistší, zvýšila se jejich tvarová stálost, při lepení se nesrážejí, dalo by se říct, že ho zvládne téměř každý domácí kutil. Pokud Vás tapety omrzí, není nic jednoduššího, než je zaměnit za nové.
Tapety hrubovlákenné (papírové) – vás nikdy nezklamou, protože s nimi můžete pracovat jak je libo. Nejenže na stěnách vytvoří zajímavou a jedinečnou strukturu, ale dokonce se dají i natírat omyvatelnou barvou, která lahodí vašim očím.Tyto tapety rozhodně vydrží mnohem déle než malba a jejich údržba je díky omyvatelnosti skutečně snadná. Jejich cena se pohybuje od 100 do 300 Kč za roli (10 m).
Vinylové tapety – výborně odolávají oděru, vlhkému prostředí, vyrábějí se v široké škále vzorů. Mívají strukturovaný povrch, který dobře skryje nerovnosti zdí. Vinylové tapety se omývají běžnými saponátovými roztoky. Jejich životnost je deset až patnáct let. Jsou přetíratelné buď běžnými interiérovými barvami, nebo barvami lazurovacími. Tyto tapety dokáží díky svým lesklým fóliím doslova vyčarovat z vašeho bytu luxusní sídlo. Střídání lesklých a matných ploch vyvolává jedinečnou atmosféru a vašemu bytu dodá nečekané kouzlo.Vinylové tapety uvítají všichni, kteří mají rádi extravaganci a neustálou změnu. Postarají se totiž o to, že vaše tapety budou mít jiný nádech při světle denním, při umělém osvětlení, nebo za svitu svíček. Při nákupu počítejte s cenou 200–600 Kč za roli (5 m).
Rauhfaser – tapety se skládají z několika vrstev papíru, do nichž jsou pevně zapracována dřevěná vlákna, tvořící strukturu drsné vláknité tapety. Jsou přetíratelné běžnými interiérovými barvami.
Skelné tapety – vysoce odolné dekorační tapety ze skelných vláken pro luxusní a namáhané prostory. Odolávají vlhkosti, nebobtnají, mají dlouhou životnost, výborně zakrývají menší trhliny. Jsou ideálním řešením interiérů v bankách, hotelích, kancelářích, nemocnicích, potravinářských provozech a v mnoha dalších objektech. Tapeta ze skelného vlákna s textilní strukturou je čistě přírodní produkt přispívající ke zdravému bydlení. Skelná tapeta je přetíratelná barvou, takže lze dosáhnout jakékoliv barevného zpracování interiéru, buď krycí nebo lazurovací technikou. U tapety ze skelného vlákna nehraje roli, zda jsou plochy ze dřeva, kovu nebo plastu. Drží všude a k tomu nabízí přirozený vzhled, efektní design a různorodost lesku a barev.
Textilní tapety – vyrábějí se tradičním způsobem, a to tak, že na podkladovou vrstvu se nanáší textilní vlákno. Působí velmi stylově a hodí se zejména do reprezentativních prostor. V běžném interiéru je příliš nenajdete, protože jsou drahé a jejich údržba je poměrně náročná. Jsou poměrně luxusní komoditou, hlavně kvůli vysoké náročnosti při aplikaci a požadavku na velmi opatrné zacházení. Velmi žádané jsou stále do historických objektů. Vhodné pro dotvoření individuálních a luxusních interiérů, s nenapodobitelnou strukturou a atmosférou. Škála barev a vzorů je u těchto tapet skutečně nekonečná a je tedy z čeho vybírat! Cena je přibližně 700 Kč/m.
Fototapety – vytvářejí dojem pohledu z okna na přírodu, na mrakodrap atd.

Z historie tapet

Tapety nejsou vynálezem vyloženě západní civilizace. Svůj podíl má i Čína, kde se tapety začaly vyrábět počátkem 17. století. Šlo o ručně malované archy rýžového papíru s motivy ptáků, květů a krajiny. Své obdivovatele měly orientální tapety především v bohatých francouzských a anglických domech.
Původ evropské tapety se odvozuje od tapisérií a dřevěného obložení charakteristického pro panská sídla, kde kromě funkce estetické plnily i funkci praktickou. Šlo o způsob, jak se bránit proti chladu a průvanu.
Počátky evropské tapety bychom našli v Anglii. Zde byly velmi populární textilní tapety v alžbětinském období. Používaly se materiály, jako např. brokát a samet, někde se používala i kůže s raženým reliéfem. Převládaly květinové motivy.
Ačkoliv to začalo na britských ostrovech, byla to právě Francie, která přiblížila tapetu chudým vrstvám. A to tak, že ji začala vyrábět z papíru. Šlo spíše o menší papírové plochy, které měly imitovat zmíněné tapisérie. Francouzi si je oblíbili nejen ve svých domech, ale zdobili jimi i své krámky. Zvláštní je, že se tato „levná“ náhražka nakonec zalíbila i měšťanstvu. Tisklo se tak ve dvojí kvalitě. V obou případech šlo o černobílý tisk z dřevěné šablony, následně se ručně dobarvovalo. Nicméně v případě dražší tapety se vždy tisklo z nové předlohy a vzory byly i pozlacovány. U levných tapet nebyli výrobci už tolik pečliví a šablony používali opakovaně, což vytvářelo řadu nedokonalostí.
Další inovací bylo použití vlněných chomáčků, což byl vlastně odpad při výrobě plátna. Na papír se nejdříve nanesla základní barva, poté následoval tisk vybraného vzoru, přičemž se do barvy přimíchalo lepidlo. Nakonec se rozvrstvily zmíněné chomáčky. Výsledný efekt měl působit dojmem sametu.
Ačkoliv se tato technika začala používat už v 17. století, populární byla teprve v letech 1715 až 1745. Nejkvalitnější tapety tohoto druhu se vyráběly výhradně ve Francii a největším dovozcem byla v tomto směru Anglie.
Zajímavé je, že se tapety původně na zeď vůbec nelepily. Lepily se nejdříve na plátno, a to se následně připevnilo na zeď měděnými hřebíčky. Odtud se také odvozuje vznik bordur, které měly původně hřebíky zakrývat. Okrasnou funkci začaly plnit někdy kolem roku 1770, používaly se i k lemování oken, dveří a dokonce krbů. Některé bordury byly tištěny jako římsy, aby dodávaly pokojům na vznešenosti.
Přestože byla papírová tapeta ve svých počátcích levným řešením pro chudé, našla si svou cestu nakonec i k aristokracii. Vybrané vzory však musely kopírovat vznešenost brokátu a sametu, velmi populární byly motivy scénických tapisérií, nejčastěji výjevy z lovu.

Francouzi stále vyvíjeli a inovovali, a tak v roce 1785 postavili stroj na výrobu tapet, což otevřelo nové možnosti a přilákalo i řadu umělců, kteří se nechali inspirovat čínskou tapetou a jejími vzory. Na francouzských tapetách ze začaly objevovat ptáci, stromy, krajinky a dokonce i čínské pagody.
V Anglii vzrostla popularita tapet natolik, že britský parlament zakázal jejich dovoz z jiných zemí, nakupovat se směly jen britské výrobky a zároveň uvalil daň na vše potištěné a zavěšené. Tapety se staly cenným zdrojem příjmů do pokladny a falzifikace ochranných znaků u tapet se v roce 1806 ocitla na seznamu hrdelních zločinů.